|
|
Monitoring zdravotního stavu douglasky tisolisté Pseudotsuga menziesii na ŠLP ML Křtiny
Slezáková, Hana
Bakalářská práce se zabývá monitoringem zdravotního stavu douglasky tisolisté Pseudotsuga menziesii na ŠLP ML Křtiny. Monitoring byl proveden během vegetační doby v 55 porostech. Poškození porostů bylo zdokumentováno. Zaznamenala se terénní symptomatika, rozsah poškození, jeho popis a vyhodnocení zdravotního stavu do terénního deníku. V laboratoři se odebraný materiál determinoval a mikroskopicky zpracoval. Švýcarská sypavka se nejvíce objevila v porostech od 1 do 40 let. V pozdějším věku už nebyla zaznamenána nebo nemohla být determinována kvůli vysoko nasazené koruně. Celkově ze všech porostů bylo 35 % zdravých, 18 % napadených švýcarskou sypavkou, 11 % oslabených rezinózou, 10 % poškozených škodami zvěří, v 9 % se vyskytla defoliace a v 7 % korovnice douglasková.
|
|
|
Srovnání růstové odezvy na změny klimatických faktorů v letokruhových řadách smrku ztepilého (Picea abiesL./ Karst.) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesiiMirb./ Franco)
Kalouš, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu klimatických parametrů na radiální růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Bylo pracováno na dvou lokalitách Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny s podobnými přírodními podmínkami a celkem bylo odebráno 160 vzorků. Vzorky byly nejprve zbroušeny a poté byly změřeny šířky letokruhů v laboratoři. Následně bylo provedeno datování jednotlivých letokruhových křivek. Poté bylo provedeno odstranění věkového trendu a byly vytvořeny stanovištní letokruhové chronologie. Výsledné indexované stanovištní chronologie byly korelovány s průměrnými měsíčními teplotami a měsíčními srážkovými úhrny. Byla stanovena hypotéza, že radiální růst smrku bude více ovlivněn srážkami než růst douglasky. Tato hypotéza se potvrdila, protože u smrku byl statisticky významný vliv srážek na radiální růst prokázán hned v sedmi měsících (VI, VII, IX, XII předcházejícího roku a I, VI, VII v roce tvorby letokruhu), kdežto u douglasky pouze u dvou měsíců (I, VII). Vliv průměrných měsíčních teplot byl ve srovnání s měsíčními úhrny srážek méně významný u obou studovaných dřevin – u douglasky byla prokázána statistická významnost ve třech měsících (IX, XI předcházejícího roku a III v roce tvorby letokruhu) a u smrku ve dvou měsících (VIII předcházejícího roku a VII v roce tvorby letokruhu).
|
|
|
Zhodnocení ujímavosti a vitality prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Hrabal, Jan
Tato práce zhodnocuje ujímavost a vitalitu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu buku lesního (Fagus sylvacita L.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb.) a smrku ztepilého (Picea abies L.). Cílem práce bylo zjistit, který typ sadebního materiálu je pro řešené dřeviny vhodnější. Měření bylo realizováno na 4 plochách poblíž obce Zelená Hora na úpatí Drahanské vrchoviny. Byly zjišťovány tyto parametry: výška nadzemní části, výškový přírůst v roce 2015, šířka koruny, tvar koruny, odklon osy kmínku od svislé osy, délka jehlic, resp. délka a šířka listu, tloušťka kořenového krčku a vitalita. Výsledkem práce je zhodnocení jednotlivých parametrů a porovnání prostoko-řenného a krytokořenného sadebního materiálu.
|
|
|
Vliv stanoviště a velikosti holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur douglasky tisolisté velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba výsadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti 100 kusů sazenic prostokořenných a 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim v roce 2013 (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených sazenic (celkem cca 3600 jedinců) změřena délka nadzemní části, poslední přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav sazenic. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků bylo zjištěno, že pokud nejsou sazenice výrazněji poškozovány (zejména mrazem a klikorohem), pak jsou z pohledu trofnosti výhodnější pro pěstování douglasky živná stanoviště. Co se týče velikosti holiny, respektive krytí obnovního prvku, jsou pro zakládání douglaskových kultur velmi vhodné podsadby a malé kryté holiny. Pro jarní výsadby je nejvhodnější použít prostokořenný sadební materiál, v případě podzimních výsadeb se ukazuje jako lepší krytokořenný sadební materiál. Dále bylo zjištěno, že u jarních výsadeb nemá doba výsadby výraznější vliv na odrůstání kultur, naopak pozitivně lze hodnotit výsadbu podzimní. Také se potvrdilo, že na velkých otevřených holinách trpí douglaska často pozdními jarními mrazy, které se projevují sníženým přírůstem v daném roce a podepisují se negativně na celkovém zdravotním stavu sazenic. Neopomenutelné poškození sazenic bylo způsobováno rovněž klikorohem borovým.
|
|
|
Požadavky na dříví douglasky při použití ve stavbách
Loskot, Vilém
Douglaska tisolistá je cizokrajná dřevina introdukovaná do českých lesů. Cílem této bakalářské práce bylo zanalyzovat dříví douglasky z pohledu jejího využití ve dřevostavbách. V práci je obsažen rozbor výrobků ze dřeva, které jsou používány v dřevostavbách. Rozbor produktů ze dřeva je dělen dle 6 tříd jakosti dříví. V práci je také popsána douglaska a její vlastnosti. Dřevo douglasky je v Severní Americe považováno za jedno z nejvíce všestranných dřev. Materiál je vhodný zejména pro konstrukční použití v dřevostavbách, výrobu oken, dveří, venkovních teras a stavbu lodí.
|
|
|
Pěstování douglasky tisolisté v oblasti ŠLP ČZU v Kostelci nad Černými lesy
Kubeček, Jiří ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Marušák, Róbert (oponent)
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) v současnosti patří v Evropě k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám a například v Německu je považována za zdomácnělou. Produkcí až výrazně předstihuje naše domácí jehličnaté dřeviny a její význam spočívá jak ve funkci meliorační a zpevňující, tak i v možnosti náhrady za místy ustupující dosud naší nejrozšířenější dřevinu smrk.
Práce se zabývá růstovými procesy jedinců a porostů douglasky tisolisté a jejími vybranými environmentálními účinky na Černokostelecku a Písecku. Cílem je doložit její produkční potenciál včetně přihlédnutí k ekonomickému hodnocení, popsat růstovou dynamiku a vliv na stav půd v porostech. Jako pracovní metody byla použita dendrometrická měření, popis růstové dynamiky, výnosovost, odběr a analýzy vzorků nadložního humusu a minerálních půdních horizontů. Analyzovány byly základní pedochemické charakteristiky: půdní reakce, stav půdního sorpčního komplexu, obsah živin v celkové a výměnné formě.
Z výsledků vyplynula vysoká produkční vlasnost douglasky v porovnání se smrkem ztepilým a je srovnatelná s jedlí obrovskou. Z hlediska stabilizační funkce a vlivů na půdu má také lepší vlastnosti než smrk a melioračně se blíží vlastnostem listnatých dřevin.
Práce navazuje na dosavadní experimentální šetření. Výstupem je kvantifikace produkčního a půdotvorného potenciálu, výnosové zhodnocení a doporučení pro uplatnění v podmínkách ŠLP i České republiky.
|
|
|
Srovnání stavby a vybraných vlastností dřeva douglasky tisolisté z různých stanovišť
Timko, Lukáš
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu makroskopické stavby a zjištění vybraných fyzikálních a mechanických vlastností dřeva douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) s důrazem na porovnání zóny juvenilního a zralého dřeva a porovnání stavby a vybraných vlastností dřeva z různých stanovišť dle souborů lesních typů (3K, 3B, 3A). Z každé ze tří vybraných lokalit bylo odebráno 5 vzorníkových stromů, jejichž oddenkové části byly následně zpracovány na zkušební vzorky o rozměrech 20 x 20 x 30 mm a 20 x 20 x 300 mm. Z vybraných vlastností dřeva byly zjišťovány hustoty při vlhkosti 0 % a 12 %, konvenční hustota, celkové sesychání dřeva pro všechny tři základní směry a celkové objemové sesychání, pevnost dřeva v tlaku podél vláken, mez pevnosti v ohybu a modul pružnosti v ohybu. Byla také provedena letokruhová analýza. Bylo zjištěno, že juvenilní dřevo má širší letokruhy, nižší podíl jarního dřeva a všechny sledované vlastnosti vykazovaly nižší hodnoty. Zjišťované vlastnosti a stavba dřeva z vybraných souborů lesních typů se ve většině případů statisticky významně liší. Z lesnického hlediska lze tedy konstatovat, že výsledné materiálové charakteristiky dřeva douglasky jsou značně závislé na stanovišti, avšak výraznější vliv na vlastnosti dřeva má poloha vzorku v kmeni (centrální nebo obvodová část kmene).
|
|
|
Plodnost douglasky ve vztahu k věku porostu
Krejsová, Anna
Bakalářská práce se zabývá problematikou plodnosti douglasky na ŠLP "Masarykův les" Křtiny jako základního předpokladu přirozené obnovy. Hlavním cílem práce je analýza intenzity plodnosti a výskytu přirozené obnovy na ŠLP Křtiny. Z faktorů byl hodnocen věk porostu a způsob smíšení douglasky. Z výsledků vyplývá, že se zvyšujícím se věkem se zvyšuje i intenzita plodnosti. Začátek plodnosti se pohybuje od 11 do 20 let. Stromy nejlépe plodí v porostech rostoucích jako monokultury. Kde to stanovištní podmínky umožní, vyskytuje se přirozená obnova bez ohledu na věk. Z celkového počtu 247 analyzovaných porostů se přirozená obnova vyskytovala v 88, což je necelých 36 %. V porostech mladých a plně zapojených k přirozené obnově nedochází.
|
|
|
Vliv stanoviště na růst douglasky tisolisté
Karlíček, Josef
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv mají na odrůstání kultur po prvním vegetačním období velikost (krytí) obnovního prvku, typ použitého sadebního materiálu, trofnost stanoviště a doba sadby. Celkem byly provedeny tři výsadby (dvě jarní a jedna podzimní) na šesti odlišných stanovištích s tím, že hodnoceny budou v rámci této práce pouze první dva termíny. V každém termínu výsadby bylo vysazeno na každém stanovišti přibližně 100 kusů sazenic prostokořenných a cca 100 kusů sazenic krytokořenných. Na podzim (po ukončení přírůstů sazenic) byla u všech vysazených rostlin (celkem cca 2400 jedinců) změřena délka nadzemní části, letošní přírůst terminálu i větve, tloušťka kořenového krčku, dále byl zjišťován počet živých větví na kmeni, délka větví s jehlicemi, tvar kmene, výskyt letošního přírůstu větví, barva jehlic a délka jehlic. Hodnoceno bylo také poškození sazenic a celkový zdravotní stav vysazovaných rostlin. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť. Z výsledků se ukázolo, že nejvíce ovlivňuje přírůsty sazenic poškození mrazem, proto je nevhodná výsadba na velké a nekryté holiny. Naopak nejlepší výsledky byly zjištěny v podsadbách a na malých holinách. Z vyhodnocení je dále patrné, že ve většině případů dosahuje lepších výsledků prostokořenný sadební materiál a z pohledu trofnosti jsou pro pěstování douglasky výhodnější živná stanoviště. Po porovnání časné a pozdní jarní výsadby můžeme konstatovat, že doba sadby nemá v širším pojetí výraznější vliv na růst této dřeviny.
|
|
| |
host ::
RSS.